Noční děsy a můry u dětí: Jak je poznat a co skutečně pomáhá?
Noční děsy a noční běsy (noční můry) patří mezi tzv. poruchy spánku v dětském věku. Pro nás rodiče mohou být z pochopitelných důvodů velmi stresující. I když nejsou ve většině případů nebezpečné a s věkem samy odezní, je dobré jim porozumět. V našem článku, který jsme pro vás připravili s holistickou spánkovou poradkyní a certifikovanou laktační poradkyní Bc. Ilonou Tykal (srdcemkdetem.com), vám tyto “noční epizody” vysvětlíme a poradíme, jak se během nich chovat nebo jim předcházet.
Jaký je rozdíl mezi nočním děsem a noční můrou?
I když se tyto pojmy často zaměňují, nejde o totéž.
Noční děsy se objevují nejčastěji u dětí ve věku 2–6 let. Patří do skupiny parasomnií. Vznikají v hluboké fázi NREM spánku (tedy krátce po usnutí). Děti mohou během nich křičet, plakat, mít zrychlený dech, může jim bušit srdce. Oči mají zpravidla otevřené, ale rodiče jakoby „nevnímají“. Jsou dezorientované, nejsou skutečně probuzené. Ráno si děti na tuto epizodu vůbec nepamatují.
Noční můry (běsy) vznikají typicky v druhé polovině noci, v REM fázi spánku (tedy nad ránem). Jsou častější u starších dětí (cca od 3–4 let).Projevují se tak, že se dítě zcela probudí, je vyděšené a obvykle hledá rodiče. Na sen si většinou pamatuje a dokáže ho popsat.
Proč noční děsy a můry vznikají?
Noční děsy i můry úzce souvisí s tím, jak se vyvíjí dětský mozek. Děti si svět teprve zpracovávají, jejich fantazie je velmi živá a schopnost oddělit realitu od snu se vyvíjí postupně. Proto jsou noční epizody v určitých obdobích naprosto přirozené.
Studie odhadují, že noční děsy se objevují u 1 až 6,5 % dětí. Výskyt s věkem klesá a v dospělosti je méně častý, často pod 1 – 5 % populace.
Příčin může být více a často se kombinují. Může to být nezralost nervové soustavy (typicky u malých dětí), přetížení, únava, nedostatek spánku nebo nepravidelný spánkový režim. Svůj podíl může mít také stres nebo změny v režimu (například nástup do školky, stěhování, narození sourozence).
Spánkové epizody může ovlivnit také horečka, případně probíhající nemoc. Někdy jsou příčinou genetické predispozice či některé poruchy spánku (např. spánková apnoe). Rozhodně je dobré nepodceňovat také nadměrné podněty před spaním (obrazovky, hlasité hry).
Mozek dítěte není „zmenšený mozek dospělého“:) Vyvíjí se postupně – a různé jeho části dozrávají v jiný čas. To znamená, že dítě prožívá emoce naplno, ale ještě je neumí regulovat ani „rozumově uklidnit“. A to se ve snech projevuje velmi silně.
Co dělat, když dítě zažívá noční děs nebo noční můru?
U nočních děsů, je nejdůležitější je zachovat klid, i když je to velmi těžké. Dítě nebuďte násilím. Nemluvte na něj hlasitě, netřeste s ním. Zajistěte, aby bylo v bezpečí (nespadlo z postele) a zůstaňte u něj, mluvte klidným hlasem. Epizoda obvykle trvá několik minut a sama odezní.
U nočních můr dítě naopak obejměte, uklidněte, ujistěte ho, že je vše v pořádku. Potřebuje mít pocit bezpečí. Klidně si o snu krátce popovídejte.
Jak nočním děsům a můrám předcházet nebo je léčit?
Zásadní je pravidelný spánkový režim. Dodržujte proto pravidelný čas spánku a dbejte na dostatečnou dobu spánku! Přetažení totiž zvyšuje aktivitu limbického systému (strach).
Únava je jeden z nejčastějších spouštěčů nočních běsů.
Klíčová je také spánková hygiena, aby docházelo k uklidnění nervové soustavy před spaním.
Mozek potřebuje signál, že je bezpečno.
Hlídejte proto klidný večerní režim – žádné divoké a hlasité hry nebo obrazovky před spaním. Celkově se snažte minimalizovat nežádoucí stimulaci ve večerních hodinách.
Je dobré také vytvořit si stálý uspávací rituál (koupání, tlumené světlo, pohádka, mazlení).
Doporučuje se i upravit samotné prostředí tak, aby bylo bezpečné (tzn. odstraňte potenciálně nebezpečné objekty z okolí lůžka).
Tip: U některých dětí může pomoci i prevence nočních epizod, tzv. scheduled awakening = jemné probuzení dítěte krátce před obvyklým výskytem nočních děsů (ideálně několik nocí).
Pomozte dítěti zpracovat emoce přes den
Nevyřčené emoce se často projeví ve snech. Proto mluvte s dětmi o tom, co během dne prožily. Pojmenujte jejich případný strach („Vidím, že tě to vyděsilo“) a nijak nesnižujte obavy („to nic není“).
Farmakoterapie se k léčbě nočních děsů nebo běsů většinou nepoužívá, ale může být zvažována u těžkých, častých epizod nebo pokud je výrazně narušena kvalita života.
Kdy vyhledat odborníka?
Pokud jsou noční epizody mnohonásobné a velmi intenzivní, je dobré situaci řešit. Také nepodceňujte, pokud si děti během těchto jevů ubližují nebo je jejich spánek výrazně nerušován a způsobuje denní únavu. Někdy se objevují i další potíže (například úzkosti, změny chování), i v tomto případě je dobré situaci nepodceňovat.. Také není běžné, když tyto epizody přetrvávají až do vyššího věku.
V ideálním případě vyhledejte specialistu (například dětského neurologa, spánkového specialistu) nebo zajděte k pediatrovi.
Noční děsy i běsy jsou běžnou součástí dětského vývoje. Ačkoliv nás rodiče většinou dost vyděsí, ve většině případů nejde o nic nebezpečného. Děti z nich „vyrostou“. Naším úkolem a jejich největší pomocí je zajištění klidného, bezpečného a láskyplného prostředí.
