Zavinování je od nepaměti spojeno s péčí o nejmenší miminka. Navozuje pocit bezpečí a tepla, zklidňuje nervový systém a imituje známé prostředí dělohy. V poslední době však internetem putuje spousta protichůdných a rozporuplných názorů na zavinování, a to pak bývá, vzhledem ke vznikajícím obavám, zavrhováno. Zajímal nás názor odborníka na tyto teorie, proto jsem oslovili MUDr. Evu Vydrovou, lékařku dětské neonatologie v Příbrami, která nám ochotně na všechny naše dotazy odpověděla, a my si tak mohli vyjasnit fakta o zavinování. Zcela jistě se nám také podaří řadu z vás, vystrašených rodičů, uklidnit:)
MUDr. Eva Vydrová, lékařka dětské neonatologie, od roku 2006 pediatr novorozeneckého oddělení, od r. 2024 absolventka certifikovaného kurzu “Handling jako terapie” centra Fyziobeskydy, matka dvou zavinovaných dětí
Paní doktorko, může zavinování opravdu zvyšovat riziko SIDS (Syndrom náhlého úmrtí kojence), i když miminko spí na zádech?
“Nenašla jsem studii, která by prokázala přímou souvislost zavinovaček se SIDS. Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – Sudden Infant Death Syndrom) je stav, kdy miminko ve spánku bez zjevné příčiny přestane dýchat. Dnes jsou díky novým diagnostickým možnostem příčiny těchto náhlých úmrtí již mnohem častěji identifikovány. (Syndrom se objevuje častěji u chlapců, ve spánku, mnohem častěji v poloze na bříšku, častěji u dětí nedonošených a s nízkou porodní hmotností). Hlavní výskyt je mezi 2.- 4. měsícem věku. Riziko SIDS zvyšuje užívání návykových látek rodiči (tabákové výrobky, alkohol a jiné drogy), pokud dítě spí bez dohledu v oddělené místnosti. SIDS o něco častěji postihuje rodiny s nízkým socioekonomickým statusem.
Ukládání novorozenců ke spánku do polohy na zádech a na pevné matraci je americkou pediatrickou akademií (AAP) považováno za bezpečné. Pokud ukládáme dítě na boky jako prevence plagiocefalie (asymetrické oploštění hlavičky), pak musíme dítěti zajistit bezpečnou polohu na boku, která brání nežádoucímu otočení dítěte na bříško. K tomu pomáhají různé polohovací pomůcky. Ukládání dítěte ke spánku v domácím prostředí do polohy na bříšku je AAP důrazně nedoporučováno s ohledem na SIDS.
Pokud je i po zavinutí dítě v poloze na zádech nestabilní, nespokojené, může být výhodou ohraničit prostor okolo něj nějakým mantinelem či použít vhodné „hnízdo“ či jiné polohovací pomůcky. Toto polohování je vhodné hlavně pro nedonošené děti, děti s nízkou porodní hmotností, děti dráždivé apod.”
Jak poznám, že zavinutí není pro miminko moc těsné a neomezuje nožičky? Viz vývojová dysplazie kyčlí.
“Vývojová dysplazie kyčlí (VDK či developmentaldysplasia of the hip - DDH) je problém, se kterým děťátko přichází na svět. Těžké formy vývojové dysplazie kyčlí, tzn. úplné luxace, jsou diagnostikovány již v porodnici, ostatní stupně VDK se diagnostikují nejpozději ve 2.-3. týdnu věku při sonografickém screeningu kyčlí. V ČR máme nejlepší screeningový program na světě a každé dítě je v rámci tzv. „trojího síta“ minimálně 3x vyšetřeno sonograficky zkušeným ortopedem. Rodiče tedy velmi záhy po narození dítěte vědí, zda jejich dítě potřebuje individuální péči s ohledem na VKD. Děti, které vývojovou dysplazií kyčlí trpí, potřebují speciální přístup a to nejen ortopeda, ale později i fyzioterapeuta. Zdravé dítě nepotřebuje žádné preventivní opatření ve smyslu širokého balení apod., naopak by mu mohlo škodit. Zároveň dítěti se zdravě vyvinutými kyčlemi nemůže zavinovačka vývojovou dysplazii způsobit.”
Pokud zavinování tlumí Moroův reflex, nebere to dítěti důležitý přirozený obranný mechanismus?
“Moroův objímací reflex patří do skupiny tzv. primitivních reflexů. Jedná se úlekovou reakci dítěte, o obranný reflex. Má část objímací s roztažením horních končetin a druhou fázi, kdy se dítě rozpláče. Bývá reakcí na náhlou změnu pohybu, polohy, ztrátu opory, ale také reakcí na velmi hlasité zvuky, silné světelné podněty. Je pravděpodobně pozůstatkem našeho fylogenetického vývoje a ukazuje na naše spojení s primáty. Obvykle mizí mezi třetím a čtvrtým, maximálně šestým měsícem věku a souvisí s vyhasínáním reflexní motoriky a nástupu volných, cílených pohybů, což je žádoucí. Lidské mládě se oproti jiným mláďatům rodí s ještě nedozrálým centrálním nervovým systémem. Přítomnost primitivních reflexů po narození je fyziologické a zároveň jejich včasné vyhasnutí je nutné pro další zdravý PMV dítěte! Přetrvávání primitivních reflexů, tedy i Moroůva reflexu déle, než je fyziologické, je nežádoucí, proto se nepodporuje a netrénuje!”
Jak správně a jak často miminko zavinovat?
“U většiny zavinovaček lze volit míru zavinutí podle potřeby konkrétního dítěte. Zavinutí může být tak jemné, že téměř nebrání pohybu dítěte a přitom dítěti ohraničuje prostor, kde se cítí bezpečně. Navozuje mu to pocity z nitroděložního období. Zavinutí nemá být příliš těsné, dítě by nemělo být zavinováno s horními končetinami nataženými podél těla, naopak - horní končetiny mají být ponechány mírně pokrčené v loktech a volně položené na hrudníčku. Správnému PMV mohou více škodit např. těsné dupačky a nemožnost dítěte vnímat senzorické podněty z okolí (např. bosýma nožkama). Je tedy vhodné dítě během dne několikrát ponechat chvíli rozbalené, ideálně i bez plenky. Pokud je novorozené dítě plně kojeno na vyžádání například 12x nebo i vícekrát denně, a pokud maminkám doporučujeme kojit dítě bez zavinovačky, tak čas miminka v zavinutí je čas věnovaný čistě odpočinku a spánku. Zbytek času má děťátko prostor se protáhnout, vnímat okolní svět všemi smysly a má dostatek přímého kontaktu s maminkou.”
“Je důležité vědět, že pro každé novorozené miminko a kojence je zásadní vhodný „handling“, tzn. správné zacházení při zvedání, přenášení, chování, polohování a ukládání ke spánku. Dítě v prvním měsíci života je v poloze na zádech na pevné podložce nestabilní, což se projevuje se kolíbáním do stran, neklidem a často i vyprovokovaným pláčem po rozbalení. Děti z komplikovaného těhotenství či po komplikovaném porodu mohou být tzv. dráždivé, neklidné se zesílenými úlekovými reakcemi, poloha na zádech bez zavinutí jim může jejich tenzi ještě zvyšovat.”
Může dlouhodobé zavinování zpomalit vývoj miminka – třeba lezení nebo otáčení?
“Opoždění PMV (problémy motorického vývoje) je často dáno více faktory. Pokud se dítě rodí s morfologicky a funkčně zdravým centrálním nervovým systémem, pak správně používaná zavinovačka PMV dítěte nijak negativně neovlivní, vývoj nijak nebrzdí. To, jestli se děťátko bude včas otáčet na boky, bříško a bude lézt se správným zkříženým vzorem, závisí na vhodném podporujícím a psychomotorický vývoj facilitujícím prostředí. Správný vývoj dítěte podporuje vhodný “handling” od raného věku.”
Tip: Jak na správný “handling”? Místo zvedání dítěte z podložky širokým úchopem za hrudníček s nedostatečnou oporou hlavičky je mnohem vhodnější způsob zvedání dítěte „nabalením“. Dítě se natočí na bok, hlavičku mu podpořím svou dlaní, prsty nedráždím šíji, druhou rukou podepírám zadeček. Během zvedání a přenášení pak poskytuji dítěti co největší oporu jeho zádíček svým předloktím.
Jak poznám, že se miminko v zavinovačce nepřehřívá?
“Zavinovačka sama o sobě nezpůsobí přehřátí miminka, pokud je v místnosti adekvátně teplo a dítě je úměrně tomu oblečené. Existují zavinovačky z různých materiálů vhodných pro různá roční období. Při běžné pokojové teplotě je dítěti příjemně v jednom bavlněném overalu. Pokud je v místnosti chladněji, postačí například čepička, rukavičky, popř. kabátek navíc (pozor, rukavičky jsou vhodné v prvních dnech života, brání poškrábání v obličeji ostrými nehtíky, později je dobré ponechat ručičky volné, aby mělo miminko dostatek senzorických podnětů).
Teplota miminka se jednoduše kontroluje v zátylku dotykem naší ruky. Čerstvě narozená miminka při výkyvech své tělesné teploty většinou nereagují třesem ani pocením, spíše neklidem, pláčem, projevy diskomfortu a změnou barvy kůže. Zarudnutí v obličeji, pláč a vyšší naměřená teplota jasně svědčí o přehřátí.
Jak dlouho miminko zavinovat a kdy doporučujete přejít na spací pytel?
“Miminko je vhodné zavinovat tak dlouho, dokud je mu to příjemné, dokud ze zavinovačky „nevyroste“. Zpravidla čím je děťátko starší, tím méně těsné zavinutí potřebuje a tím je i zavinování méně žádoucí s ohledem na jeho správný PMV. U většiny dětí je zavinování vhodné do 3-6 měsíců věku. Záleží na porodní hmotnosti, čím větší děťátko, čím motoricky zdatnější, tím dříve ze zavinovačky “vyroste”. Zavinovačka je vhodná pro děti, které ukládáme do polohy na záda a sami se ještě neumí přetočit na boky. Jakmile se dítě samo začíná aktivně točit na boky nebo dokonce už na bříško, pak se jeví jako vhodnější a bezpečnější používat spací pytel. Je potřeba sledovat reakce a potřeby konkrétního dítěte a dle toho vybírat vodné střihy a materiály.”
“Zavinování dítěti prokazatelně zajišťuje pocit bezpečí a tepelný komfort, dítě utiší, umožní mu klidný spánek a načerpání sil na růst a vývoj.”
Jak vidíte, zavinování tedy rozhodně nemusí být žádným strašákem. Pravdou však zůstává, že někomu vyhovuje, někomu ne a obojí je v pořádku! Důležité je dopřát vašemu děťátku to, co vyhovuje právě jemu a naslouchat tomu, co říká vaše rodičovská intuice. Ta je totiž obvykle správná, protože právě vy jste ten nejlepší odborník na svoje miminko.
"Desatero správného a bezpečného zavinování"
- Zavinujte jen novorozence a malé kojence
Zavinování je vhodné především v prvních měsících života (cca do 3 měsíce), kdy dítě trápí úlekový reflex. Jakmile se začne otáčet na bok nebo na bříško, není už zavinování vhodné. - Nepřehřívejte
Místnost by měla mít kolem 20–22 °C. Používejte jen lehké materiály (mušelín, bavlna, bambus) a nekombinujte zavinovačku s příliš teplým oblečením. - Zavinujte pevně, ale ne těsně
Látka zavinovačky by měla dítě jemně obejmout, ale ne omezovat pohyb. Zkontrolujte, že se vám mezi látku a tělíčko vejde dlaň. - Hlavička musí být vždy volná
Nikdy nezakrývejte zavinovačkou miminku hlavičku nebo obličej! - Neomezujte pohyb kyčlí ani rukou
Horní končetiny by měly být pokrčené v loktech a volně položené na hrudníčku. Dolní by měly být volně ohnuté v kyčlích a kolenou – tzv. „žabí poloha“. - Používejte prodyšné materiály
Nejlepší jsou přírodní tkaniny – bavlna, mušelín nebo bambus. Vyhněte se syntetickým materiálům, které mohou přehřívat nebo dráždit pokožku. - Zavinujte jen na spánek
Zavinování má miminko uklidnit a uspat, nemělo by být v něm neustále. Během bdělosti potřebuje mít volnost pohybu pro rozvoj motoriky. - Sledujte, zda je miminku zavinutí příjemné
Některé děti se po čase v zavinovačce necítí dobře – dávají to najevo neklidem, vzpíráním nebo pláčem. V takovém případě zkuste volnější variantu nebo spací pytel. - Zavinujte s citem a klidem
Zavinování by mělo být součástí uspávací rutiny – provádějte ho pomalu, jemně, bez spěchu. Miminko reaguje na váš dotek a náladu - Důvěřujte svému instinktu
Každé miminko je jiné – některé spí nejlépe zavinuté, jiné potřebuje volnost. Nebojte se experimentovat a najít způsob, který vám bude nejvíce vyhovovat!
