V rámci našeho nového seriálu jsme oslovili Radku Imbrovou, multifunkční ženu, která toho hodně umí a ví a má co předat nejen nastávajícím maminkám. Radka je porodní asistentka laktační poradkyně a certifikovaný odborník psychomotoriky dětí do 18 měsíců. Kromě toho je maminka dvou krásných dcer, autorka podcastu mamaonair a člověk s úžasně pozitivní energií. Spolupráce s Radkou nám dává smysl, a to nejen kvůli její odbornosti. Cítíme společnou potřebu šířit osvětu a vzdělávat nejen budoucí maminky v oblastech jako je těhotenství a příprava na porod, šestinedělí, kojení, zdravý psychomotorický vývoj dětí a dalších důležitých témat.
Jako první jsme s Radkou natočili rozhovor o předporodní přípravě. Mluvili jsme například o tom, jak se na porod připravit nejen psychicky, ale i fyzicky. Radka nám prozradila její osobní názor na pomůcku zvanou Aniball, kterou mnoho žen před porodem využívá. Řeč byla i o tom, jak na porod připravit tatínka a staršího sourozence nebo co by vám rozhodně nemělo chybět v tašce do porodnice. Vysvětlila nám také, co obnáší jednotlivé fáze porodu a na co se při nich připravit. Pochopitelně jsme hovořili i o porodu císařským řezem a péči o jizvu. Slovo přišlo i na poporodní depresi a jak s ní, co nejlépe pracovat.
Jak se co nejlépe připravit na porod – psychicky?
Tak podle mě člověk musí mít někoho, o koho se dá opřít. Nejlépe manžel, partner, podporující rodina. Některým maminkám pomáhá, když jsou informované a vědí plus mínus do čeho jdou (i když u porodu člověk nikdy neví) ale existuje i spousta maminek, které naopak informace nechtějí a chtějí to nechat prostě plynout, takže každý by si měl zvolit tu svoji cestu.
Jak se co nejlépe připravit na porod – fyzicky?
Určitě je fajn absolvovat nějaký předporodní kurz. Všem maminkám ale doporučuji chodit na fyzioterapii, ač mamince nemusí vůbec nic být. Nemusí mít žádné problémy jako jsou například bolest zad nebo bolest v oblasti pánve, spíš je to takový preventivní krok. Tak jako by těhotné ženy měly mít razítko od zubaře v těhotenské průkazce, tak by měla žena v rámci fyzické přípravy na porod absolvovat návštěvu u fyzioterapeuta. Pak samozřejmě pomáhají procházky v lese, běžný pohyb a tak dál.
Jaký máš názor na používání Aniballu v předporodní přípravě?
No, to je taková šedá zóna (smích). Hodně maminek se na to ptá, ale není na to jednoduchá odpověď. Samozřejmě jsou zase maminky, kterým to, že budou Aniball jemně (zdůrazňuju jemně) používat, nafukovat si ten balonek v pochvě a tím trénovat a nacítit si ten pocit, který v životě nezažily, dodá sebedůvěru. Ale některé maminky to může i vyděsit. Řeknou si „Ježiš Marja to bude tlak hlavičky?“. Takže já z vlastní zkušenosti, ale i ze zkušenosti maminek doporučuji, aby si každý vybral svoji cestu. Měl by vědět plusy a minusy, ale já osobně nejsem úplně zastánce používání Aniballu jako přípravy na porod. Při porodu totiž nejenom, že tam tlačí hlavička tak, jako tlačí Aniball v těhotenství, ale krom toho na nás působí hormony a ty hormony daleko líp dokážou změkčit, prokrvit a uvolnit tkáň. Prostě je tam symbióza hormonů, které nám u porodu pomůžou, kdežto v tom těhotenství tohle to nikdy nenahradíme. A zažila jsem bohužel i ženy, které si takto způsobily nepříjemnosti ještě v době těhotenství. Takže já úplně zastánce Aniballu nejsem. Kdyžtak doporučuju masáž hráze, ale myslím si, že pokud je respektující porod, pokud jde všechno, tak jak má, tak není potřeba cvičit s Aniballem v těhotenství.
Jak připravit na porod tatínka nebo starší sourozence?
Tak záleží, jestli chce maminka rodit doma nebo jestli chce rodit v porodnici. Nejlépe by měl tatínek absolvovat předporodní kurz, do kterého ale není donucen (smích). Měl by ho chtít absolvovat z vlastní vůle, měl by se chtít dozvědět ty informace a vědět, co se u porodu asi bude dít. Myslím si, že je fajn, aby si partneři nejdřív vůbec vykomunikovali to, jestli u porodu chce tatínek nebo partner vůbec být. Hodně žen si v dnešní době platí k porodu vlastní porodní asistentku, která s nimi projde celým těhotenstvím až k samotnému porodu. Což může tatínkům pomoci v tom, že ví, že mají oporu ve zdravotnickém personálu a že je tam někdo na koho se můžou obrátit. Myslím si, že je ale také velmi důležité, aby tatínci věděli i to, co se bude dít po porodu, protože to je strašně zanedbávané spektrum mateřství. To, co se děje po porodu překvapí strašně moc nejenom žen, ale i mužů.
Co si s sebou vzít do porodnice. Co je zbytečné a bez čeho se naopak neobejdou?
No někdy si maminky berou třeba časopis nebo knihu a různé věci, které pak nevyužijí. Tak na to prostor nejspíš nebude (smích). Ženy si to často představují trochu růžově. Snad jsem někomu nezkazila představy (smích). Vezměte si například sluchátka, ty jsou fajn. Každá porodnice má na svých webových stránkách vlastní seznam věcí. Jsou například porodnice, které nabízejí například poporodní vložky a kalhotky nebo košilky, ale jsou i porodnice, které tohle maminkám neposkytují. Takže bych se orientovala podle toho, v jaké porodnici chce žena rodit, podívat se na jejich webovky a podle toho se zařídit.
První doba porodní – otevírání. Na co se připravit a co vás čeká?
Čekají vás kontrakce, pokud rodíte přirozeně. Je to doba otevírací, porod se tedy pomaličku chystá a žena by se během této doby měla otevřít do těch 10 cm. Důležité je, si tuto dobu nějak zpříjemnit a ulevit si od bolesti. V tom může pomoci třeba partner, porodní asistentka nebo i dula. Pokud vše probíhá fyziologicky žena má možnost jít do sprchy, cvičit na míči, střídat různé polohy, ulevit si pomocí rebozo šátku. V dnešní době jde opět do popředí nahřívání zad různými peckami. Zkrátka cokoliv, co ženě uleví od kontrakcí a aby to pro ni bylo co nejkomfortnější. Je to náročná doba a pokud to jen trochu jde člověk by si ji měl co nejvíce zpříjemnit.
.png)
Druhá doba porodní – vypuzovací. Na co se připravit a co vás čeká?
No, tak to je vlastně doba, kdy se miminko dere na svět. Porodní asistentka může mamince odlehčit tím, že jí polohuje, tak jak je to mamince příjemné. Já třeba maminky ještě posílám mezi první a druhou dobu porodní na toaletu. To je nejlepší poloha, kdy se miminko krásně napolohuje do porodních cest. Samozřejmě porodní asistentka může nahřívat hráz a pomáhat ženě nějakým způsobem nacítit to, jak tam miminko tlačí, ale neměla by úplně zasahovat do toho, jak mám maminka tlačit, samozřejmě pokud jde všechno fyziologicky. Spousta maminek řeší to, jestli miminko můžou vydýchat, anebo jestli musí při porodu tlačit. A já říkám ani jedna z těch možností není špatná. Každý porod je originální a u každého porodu to má žena jinak. Já jsem například musela u prvního porodu hodně tlačit. A u druhého se to dělo samo. Spíš je třeba počítat s tím, že prvorodička bude spíš tlačit, ale samozřejmě to není ultimátní. U druhého porodu je ta cesta přeci jen jednou „projetá“, takže by to mělo jít snáz. Nechci samozřejmě nikoho navnadit, že druhý porod je lehčí, protože je to hodně individuální.
Třetí doba porodní – porod placenty. Na co se připravit a co vás čeká?
Je krásné, když má žena po porodu možnost dostat miminko na sebe, přiložit ho k prsu a nechat mu prostor pro to, aby se samo přistálo. Právě v tu dobu se rodí i placenta. Je to takový měkký váček, který se většinou porodí do 5 až 15 minut po porodu miminka. V České republice se už zase přistupuje spíš k tomu, aby byla tato fáze, tedy třetí doba porodní vedená neaktivně. Dřív to bylo spíš aktivní vedení, to znamenalo, že byl ženě aplikován oxytocin nebo methylergometrin právě po porodu hlavičky. V dnešní době se od toho opět ustupuje a spíše se tomu nechává volný průběh, pokud je samozřejmě všechno fyziologické, pokud žena hodně nekrvácí, není tam žádný problém a je tam dostatek prostoru pro to, aby se placenta sama vypudila.
Plánovaný císařský řez – jak se předporodní příprava liší od porodu „přirozeného“?
Hrozně velkou roli hraje psychika a to, aby s tím byla žena psychicky smířená. Ono stejně jako po porodu spontánním, tak potom císaři si žena musí zvyknout na to, jak vypadá její vlastní tělo, jak vypadá jizva. Některé ženy se bojí si na jizvu i sáhnout, takže určitě doporučuji psychickou podporu i preventivně v rámci těhotenství. Což je fajn v případě, kdy žena ví, že musí rodit císařem a není s tím úplně stoprocentně smířená, protože si to takhle třeba nepředstavovala, takže tam bych hodně velký důraz kladla na psychickou pohodu a podporu pro tu ženu.
Jak co nejlépe pečovat o jizvu po císařském řezu?
V Praze jsem se setkala s tím, že už při porodu dávají do jizvy různé látky na zahojení. Já toho úplně zastánce nejsem. Já jsem spíš pro to, aby jizva po porodu větrala, aby se o ni žena nebála pečovat. Často se maminky ptají jak? Úplně stačí jí sprchovat a dotknout se jí. Naučit se dýchat do břicha, rozpohybovat střeva a vnímat to, jak tam všechno najednou pracuje, protože to pracuje, jinak. Samozřejmě je důležitá základní hygiena a nechat jizvu větrat, obzvlášť v létě. Maminky, které jsou plnoštíhlejší a mají na bříšku trošku převis, tak ho hodně zvedat, aby k jizvě proudil vzduch, proto máme i síťované kalhotky. Nenosit stahovací prádlo a nechat všechno hezky volné, nosit nejlépe šaty, i v zimě, a klidně nosit i těhotenský kalhoty. Zkrátka aby na jizvu byl co nejmenší tlak.
Téma poporodní deprese a jak s ní pracovat?
Pokud má žena pozitivní anamnézu už v těhotenství nebo před těhotenstvím nebo pokud trpí úzkostmi nebo má nějaké psychické problémy, tak by měla určitě myslet na to, že po porodu se může vlivem hormonů dostavit nerovnováha nebo třeba ataka úzkosti atd. podle toho, s čím měla žena problémy. Na to je potřeba se připravit. Někteří lékaři píšou i medikaci podle toho, jaký má daná žena problém. Poporodní deprese se ale můžou po porodu nebo vlivem laktace spustit i ženám, které nikdy problémy neměly. Prevencí pro ně můžou být právě předporodní kurzy nebo informace již v těhotenství, které je můžou uklidnit, ale samozřejmě porod, kojení a péče o miminko je něco, na co se stoprocentně připravit nejde. Určitě doporučuji mít číslo třeba na laktační poradkyni nebo na porodní asistentku, která přijde po porodu k ženě domů a dokáže mamince pomoc. Neříkám, že to potřebuje každá žena, to určitě ne, ale je dobré vědět na koho se obrátit a kde hledat pomoc. Prevencí může být i určitá organizace domácnosti, ať už jde o jídlo, úklid nebo jiné starosti, které můžou ženu rozhodit. Pořešit si vše před porodem může hodně snížit výskyt nějaké úzkosti, poporodní deprese nebo poporodního blues. Pokud ale ta situace nastane, existuje například organizace „Úsměv mámy“ nebo jsou i různé porodní asistentky, které tady s tím pomáhají. Takže se za to určitě nestydět a nebát se, že je se mnou něco špatně. Poporodní deprese se prostě děje a až 1/4 žen opravdu trpí nějakou formou poporodní deprese, ať už je to poporodní blues nebo cokoliv jiného. Důležité je nebát si říct o pomoc, což je podle mě stěžejní v celém mateřství, nejenom u žen, které trpí poporodní depresí. Nebýt na to sama!
Děkujeme Radce, že se s námi podělila o její profesní, ale i osobní zkušenosti. Pokud byste měli jakýkoliv dotaz k předporodní přípravě, určitě se nebojte zeptat. Rádi vám s Radkou odpovíme a poradíme. Na celý rozhovor se můžete mrknout ZDE.
Těšíme se na další díl, ve kterém si budeme s Radkou povídat o psychomotorickém vývoji dětí do 18 měsíců. Radka vám poradí jak správně manipulovat s novorozeňátky, batolátky i většími dětmi, jak je motivovat k pohybu, doporučí vhodné hračky a cviky a upozorní na nejčastější chyby rodičů a jak je napravit.
S láskou,
Vaše Monika ze Sleepee
