Dětské vývojové etapy a jak ovlivňují dětský spánek

Dětský spánek se v průběhu prvních let života výrazně proměňuje. Mohou za to měnící se vývojové fáze mozku, nervové soustavy i samotné psychiky. Každá vývojová etapa určitým způsobem kvalitu spánku ovlivňuje. My, rodiče, tyto změny často chybně vnímáme jako „problém“, ve skutečnosti jsou však naprosto běžné a přirozené. Rozhodli jsme se podrobně prozkoumat jednotlivé vývojové fáze a jejich vliv na spánek našich nejmenších, ke spolupráci jsme si přizvali holistickou spánkovou poradkyni a certifikovanou laktační poradkyni Bc. Ilonu Tykal (srdcemkdetem.com). 

Vývojové etapy podle věku a jejich dopad na spánek

Novorozenec (0–3 měsíce)
Novorozenci mají nezralý cirkadiánní rytmus, jejich spánek je proto nepravidelný. Podíl REM spánku je u nejmenších miminek velmi vysoký (až 50 %). 

Spánek novorozenců

Novorozenci spí 14–17 hodin denně, ale v krátkých spánkových cyklech (cca 40–50 min). Nemají vytvořený denní a noční rytmus, jejich spánek je řízený biologickými potřebami. Časté probouzení na krmení je biologicky naprosto normální. 

Novorozeňátka potřebují aktivního rodiče. Nošením, kojením, společným spánkem se mozek dítěte rozvíjí, mění se mozková propojení, mozek dozrává. 

Kojenecké období (3–6 měsíců)

U kojenců dochází ke změně struktury spánku, jelikož se zvyšuje vnímání okolí. Kolem 3-4 měsíce se počet denních spánků mění, bývají jasnější, dítě si už spánkové cykly propojí, potřebují ale douspat.

Kolem 4.měsíce si miminko začíná uvědomovat, že není s maminkou jedna bytost a potřebuje ujištění, že tam maminka je.

Spánek kojenců (3-6 měsíců)

V kojeneckém období bývají delší noční úseky, jsou však stále nestabilní (mozek se učí přecházet mezi cykly, což způsobuje častější mikroprobuzení). Obvykle je potřeba pomoci s opětovným usnutím. Třicetiminutové spánky jsou běžné a naprosto v pořádku.

Zde často vzniká mýtus o samostatném spaní. Nošení miminek však spánku napomáhá. Fyzický kontakt a nošení pozitivně zvyšuje reaktivitu rodičů na neverbální signály miminka, podporuje bezpečnou vztahovou vazbu, snižuje stres miminka a harmonizuje tělesné procesy ke klidnějšímu spánku.

Kojenecké období (6–9 měsíců)  

V tomto období nastává obvykle vývojový skok - prudký kognitivní i motorický vývoj - lezení, sed, první pokusy o stoj. Zesiluje také vazba na pečující osobu a běžný je strach z odloučení (začátek separační úzkosti).

Spánek kojenců (6-9 měsíc)

Miminka v tomto věku mají obvykle zvýšenou potřebu kontaktu (kontrola, zda je rodič nablízku). Tvoří se cirkadiánní rytmus, spánek se postupně prodlužuje. Zmíněné vývojové skoky (lezení, sezení) mohou způsobovat častější noční buzení.

Nejčastější mýtus je, že miminko má kolem 6. měsíce usínat samo nebo prospat celou noc. Je naopak naprosto běžné a velmi časté, že se miminko začne budit častěji a mění se i způsob uspávání.Pokud se do spánku nijak nezasahuje, každé dítě dozraje k samostatnému usínání vlastním tempem.

Kojenecké období (9–18 měsíců)

V tomto období už dochází k uvědomění si sebe a pečující osoby (tzv. objektová stálost - dítě ví, že rodič existuje i mimo dohled). Posiluje se autonomie, nastává také rychlejší rozvoj řeči. 

Spánek kojenců (9-18 měsíců)

Obvykle dochází k mnoha změnám v denních spáncích (začínají se prodlužovat). Děti mohou začít bojkotovat spaní, mohou zažívat první strachy ze tmy, první noční můry. To může způsobovat častější probouzení během noci a citlivost na separaci od pečující osoby. 

Regulace emocí je stále vázána na rodiče! 

Batole (18 měsíců – 3 roky)

Vývojově nastává velký rozvoj řeči a fantazie. Také je to období první autonomie („já sám“). Sebekontrola je však stále nezrálá, proto je stále potřeba kontroly rodičů. 

Spánek batolat (18 měsíců-3 roky)

Batolata obvykle odmítají spánek. Objevuje se separační úzkost a potřeba samostatnosti, což může vést k problémům s usínáním a nočním probouzením. Běžné jsou také noční můry a noční děsy (=probuzení s pláčem bez plného vědomí). 

Noční děsy nejsou totéž co noční můry – noční děsy si dítě nepamatuje.

Předškolní věk (3–6 let)
Dochází k rozvoji představivosti, sociálnímu učení, velkému nárůstu fantazie. Emoční zralost se teprve formuje.

Spánek v předškolním věku

Vzhledem k rozvíjí fantazie mohou mít děti noční můry, noční běsy nebo silné strachy ze tmy, proto často potřebují večerní rituály. Běžný je odpor k večernímu odloučení. 

Večerní rituály a pocit bezpečí a jistoty jsou klíčové! 

Školní věk (6+ let) 

Spánek je obvykle už stabilnější, může však být ovlivňován stresem, školou nebo změnami režimu.

Obecně platí, že všechny vývojové změny (motorické, emoční i kognitivní) mohou dočasně narušit spánek, protože se mozek dítěte vyvíjí intenzivněji.

Co dětem obecně se spánkem pomáhá?

Pokud bychom měli vyzdvihnout několik bodů, které dokážou pomoci dětem napříč věkem se zvládáním spánkových výkyvů, byly by to tyto:

Stabilní večerní rituály.  Dostatek pohybu přes den.  Bezpečná vztahová vazba.  Regulovaný rodič (děti se totiž ladí na náš nervový systém).  Předvídatelnost.  Dostatek spánku (nepřetahovat!).  A klidné večery.

Co je důležité si uvědomit

Pokud chceme spánku našich dětí porozumět, je důležité si uvědomit, že spánek je neurologický proces – není to jen „návyk“. Každý vývojový skok může dočasně spánek zhoršit a je to tak v pořádku. Spánkové regrese jsou často známkou pokroku. Mnohem důležitější než „perfektní spánkový režim“ je bezpečí a regulace nervového systému. 

Pamatujte, spánek není dovednost. Nedá se natrénovat, je třeba ho jen podpořit a chápat.